Květen ve školní družině byl plný psů, včel, hasičů, bylinek a domácí drůbeže.
Sotva skončil duben, už jsme balili spacáky na tradiční nocování v družině. Letos jsme se stali malými psovody – zaměřili jsme se totiž na psí dovednosti a schopnosti. Psi by z nás měli radost.
Maminky si zaslouží velké poděkování, protože se o nás každý den starají a mají nás rády i ve chvílích, kdy trochu zlobíme. ❤️ My je máme taky moc rádi, a proto jsme jim vyrobili k svátku třpytivé srdíčko.
V květnu jsme se jako každý rok vydali na procházku k vinohradskému rybníku. U vody jsme nakrmili kachny a zároveň pozorovali několik jejich mláďat, která si roztomile plavala po hladině. Také jsme běhali a hledali byliny.
Následující týden nás navštívila naše oblíbená včelařka Verunka, která nám ukázala, jak to chodí ve včelím světě. Přinesla zajímavé předměty a pustila nám krásnou prezentaci ze života těchto pilných tvorů. Zjistili jsme, že včely rozhodně nemají lehký život. Nejvíc nás bavila ochutnávka medu a jiných dobrot. Dozvěděli jsme se, že když včela sbírá pyl, zůstává věrná jen jednomu druhu květiny. Takže pokud začne sbírat pyl z pampelišky, nebude během stejného letu „přeskakovat“ na sedmikrásky. Tak to chce opravdu disciplínu.
Ani hasičská zbrojnice nás letos neminula. Hasiči nám ukázali nářadí, hadice, helmy a nechali nás nahlédnout do hasičského vozu. Nechybělo ani spuštění majáku a houkačky. A to bylo něco.
Měsíc KVĚTEN se vůbec nemusí stydět za svůj název. O tom nás přesvědčila naše paní asistentka Lenka S., která přinesla voňavé poklady ze své zahrádky. Uvařila dětem bylinkový čaj a pověděla, že skoro na každou bolístku existuje nějaká rostlinka. Teď už se fakt nemusíme ničeho bát.
Na konci května jsme si užili divadelní představení „O kohoutkovi a slepičce“. Kohoutek byl trochu lakomý a slupl zrníčko, aniž by se rozdělil. No a pak se začal dusit! Naštěstí měla slepička nervy z ocele – běhala sem a tam, sháněla vodu, prosila studánku, kytičku, kravičku… no bylo to hodně napínavé. Děti napjatě sledovaly, jestli to stihne včas – a samozřejmě to dobře dopadlo. Nakonec jsme si za doprovodu houslí zazpívali veselé jarní písničky a několikrát prošli „zlatou bránou“.
Teď jsme zvědaví, co přinese červen. Třeba i zmrzlinu!
Fotografie si můžete prohlédnout v naší fotogalerii nebo přímo na Flickru.
Jana Bartečková